Mezi sekané zboží patří výrobky měkké konzistence, plněné většinou do vepřových nebo hovězích tenkých střev, popřípadě do ovčích střívek (strunek). Jsou to výrobky omezeně trvanlivé, skladují se jen krátkou dobu v chladných a dobře větraných prostorách. Po delším skladování značně vysychají a jsou na povrchu scvrklé a tmavé. Výrobky naplněné do střeva se většinou ovářejí a potom douzují (až na některé výjimky).

Párky obsahují asi třetinu hovězího masa, víc než polovinu tučného vepřového masa, k dílu se přidává asi 3 % pšeničné mouky. Náplň párků je jemná, bledě růžová. Plní se do vepřových tenkých, popřípadě do párkových umělých střev. Do skopových střívek se plní jen párky pro diabetiky. Hotový uzený párek má dvě půlky a váží kolem 10 dkg. Po ohřátí je výrobek šťavnatý, jemné, nepříliš kořeněné chuti. Obsahuje kolem 60 % vody a kolem 20 % tuku. Párky se ohřívají v teplé vodě kolem 80 °C. Voda nemá vřít klokotem, protože poměrně tenké střevo párku snadno praská a obsah přechází do vody. Přiměřeně teplý párek má teplotu 65 – 70 °C.

Debrecínské párky (debrecínky) obsahují zhruba více než třetinu celkového obsahu hovězího masa a přes 60 % vepřového masa, trochu moučné přísady a koření. Z koření je pro debrecínky typická paprika a česnek. Jako obalu se nejčastěji používá skopových střívek, popřípadě také vepřových sdíraných střev. Obsah debrecínek je hrubě zrnitý. Maso se mele na velikost kostky kolem 8 mm. Výrobek je po ohřátí šťavnatý, křehký, typicky kořeněný. Obsahuje 48 – 56 % vody, kolem 30 % tuku a asi 2,5 % soli. Debrecínky jsou poněkud slanější.

Dietní párky obsahují asi dvě třetiny tučného vepřového a jednu třetinu hovězího masa. Přidávají se do nich vejce a trochu cukru. Na vymíchání se místo vody používá egalizovaného mléka. Párky pro diabetiky jsou plněny do skopových střívek (strunek). Ohřátý párek je velmi jemný, příjemné vůně, při skusu šťavnatý, křehký. Párky pro diabetiky obsahují kolem 56 % vody a 30 % tuku.

Špekáčky jsou oblíbeným uzenářským výrobkem v ohřátém stavu nebo opečené. Obsahují asi jednu třetinu hovězího, třetinu vepřového masa a asi jednu třetinu celkového množství tvoří kostičky syrového hřbetního sádla (špeku). Přidává se moučná přísada a koření. Plní se nejčastěji do tenkých hovězích střev. Jeden špekáček váží asi 5 dkg. V nákroji jsou špekáčky světle růžové, kompaktní, kostičky špeku dosahují velikosti do půl cm. V nákroji jsou stejnoměrně rozděleny. Špekáčky obsahují 45 – 54 % vody, 30 % tuku a 3 % škrobu.

Vuřty obsahují asi 50 % vepřového masa, vařené šlachy, moučnou přísadu a koření. Oproti špekáčkům jsou lacinější. Plní se rovněž do tenkých hovězích střev. Jeden vuřt váží asi 10 dkg. Náplň vuřtů je v nákroji poměrně jemná, kostky tuku jsou stejnoměrně rozděleny, velikosti do 8 mm. Vuřty obsahují 55 až 63 % vody a kolem 20 % tuku.

Vuřty pro diabetiky obsahují více než polovinu telecího a přes jednu třetinu celkového množství libového vepřového masa. Hovězí maso v nich není vůbec. K vymíchání se používá mléka. Vuřty pro diabetiky jsou jemně kořeněny pepřem, muškátovým oříškem a skořicí. Plní se rovněž do tenkých hovězích střev. Jeden vuřt váží přes 5 dkg. Vuřty se vážou do pramenů po 10 kusech. V nákroji jsou patrné tmavší kousky vepřového masa. Výrobek je šťavnatý, křehký, jemné chuti. Obsahuje 65 % vody a 10 % tuku (což způsobuje značný obsah libového telecího masa).

Cigárka se podobají debrecínským párkům. Připravují se zhruba z jedné třetiny hovězího masa, jedné třetiny vepřového masa a z jedné třetiny špeku, hrubě mletého na zrna kolem 3 mm. Obsah se plní do skopových střívek a „párkují“ se na velikost kolem 12 dkg. Na řezu jsou ve světle růžové spojce vidět světlé kostičky špeku. Výrobek obsahuje hodně tuku (36 %) a 42 % vody.

Moravské klobásy jsou velmi rozšířeným a oblíbeným levnějším výrobkem obsahujícím hrubě sekané maso, silněji kořeněné, což je pro klobásy typické. Vyrábějí se z jedné třetiny hovězího masa. Zbytek tvoří maso vepřové. Dále obsahují moučnou přísadu, z koření pepř, papriku, kmín a česnek. Moravské klobásy se plní do tenkých vepřových střev. Maso se mele na hrubá zrna kolem 13 mm, čímž vzniká hrubá náplň velkých zrn svaloviny a tuku, charakteristická pro klobásy. Jedna klobása váží kolem 10 dkg. V nákroji je vidět mramorování zrn svaloviny a tukové tkáně, stejnoměrně jsou rozděleny částice libové a tučné, libových je více. Po ohřátí je moravská klobása šťavnatá, příjemně kořeněná. Obsah vody je 47 – 55 %, obsah tuku kolem 30 %.

Slovácké domácí klobásy obsahují převážně vepřové maso, krájené na kostky a pouze nepatrně masa hovězího. Výrobek je silně kořeněn pepřem, kmínem, paprikou, česnekem a zázvorem. Obsah se plní do vepřových tenkých střev. Klobásy se špejlují. Slovácké klobásy se pouze udí. Povrch hotového výrobky je tmavě hnědý, přes střevo prosvítají kousky tmavší svaloviny a světlejšího tuku. Na řezu je hrubá mozaika svalových kostek a kostek tuku, kterých je asi polovina. Výrobek obsahuje 40 % vody a 35 % tuku.

Skopové klobásy jsou lacinějším druhem klobás hlavně proto, že se k jejich výrobě používá levnějšího skopového masa. Je ho ve výrobku asi 80 %. Zbytek je tučné vepřové maso. Koření se výrazně jako i ostatní druhy klobás, aby se zastřela typická příchuť skopového masa a tuku. Hotový výrobek je šťavnatý, má typickou udivou chuť i vůni. Jako skopové maso pojídají se i skopové klobásy velmi horké (musí mít uvnitř aspoň 75 °C). Skopové klobásy obsahují 52 % vody a 25 % tuku.

Liberecké uzenky se podobají vuřtům. Je v nich skoro polovina hovězího masa, 30 % masa vepřového a 20 % špeku krájeného na kostičky kolem 4 mm. Liberecké uzenky se plní do tenkých vepřových střev. Jeden kus váží kolem 10 dkg. Nepřevazují se motouzem jako špekáčky nebo vuřty, ale při výrobě se kroutí. Na Slovensku se z této skupiny uzenářského zboží vyrábějí spišské párky a detvianská beranie klobása.

Pěkný návod na výrobu domácích klobás najdete na webu o zabijačkách

Tabulka chemického složení a výživných hodnot masných výrobků

(Podle Škopkové, Šmrhy a Váši)